Úvod
Reklama verze Business na WebSnadno.cz
Vážení přátelé,milovníci drobného zvířectva.Srdečně vás vítám na svých stránkách.Dovolte mi abych se vám představil.Jmenuji se Bohuslav Potůček,narodil jsem se 20.1.1976 v Podbořanech a od svého narození bydlím v obci lépe řečeno dnes už malém městečku Maštov které se nachází na úpatí Doupovských hor blíže městu Kadaň.V dnešní době jsem členem Zoo ČSCH Podbořany.Od svého mládí jsem se tak nějak motal kolem holubů,králíků,slepic různých druhů kachen a husí.Také prasata nebyli žádnou vyjímkou.Za to vše vděčím hlavně svému strýci který byl a doposud je chovatelem s velkým srdcem.Je pravdou že jsem neměl jako malý klučina moc šancí se prosadit protože veškerá chovatelská zařízení byla v moci mého strýce a tak jsem vše sledoval tak nějak z povzdálí.Až v době kdy se strýc odstěhoval se mi otevřeli neskonalé možnosti.Zůstali mi tady po něm králíkárny ale i krásně položený komorový holubník a v něm mi strýc ponechal zhruba 6-7 párů českých staváků v různých barvách i kresbách.Dalo by se říci že to spíše byl takový koktejl.Postupně se mi dařilo přecházet na jednu barvu a tou byla modrá.Nebylo proto překvapením že jsem dal brzy do hromady slušný chov čs.modrých sedlatých a až ze Sereďe na Slovensku jsem si nechal poslat krásné 2 páry modrých bělopruhých.V době kdy se mi začalo dařit a své holoubi jsem slušně množil mě navštívila kuna a bylo po holubaření.V tu dobu jsem si prožil velké zklamání ale zhruba po půl roce jsem navštívil strýce a ten mi dal zbytek svých staváků a já začal s chovem od znova.Choval jsem holubi zhruba do svých 15let a pak přišla odmlka.K holubaření jsem se vrátil po základní vojenské službě a po dlouhém přemýšlení,zvažování a hledání v inzercích v časopisu chovatel jsem se rozhodl pro české staváky červené sedlaté.To se psal rok 1996.Své první dva páry jsem získal od př.Bláhy z Frýdlantu v Čechách.Nikdy na ně nezapomenu!Ani na onoho chovatele.Proč červené sedlaté?Jednoduše tady v okolí nebyli a mě vždy lákali nové výzvi.V mých začátcích mi nejvíce pomohli již zmiňovaný př.Bláha a dále chovatelé př.Hönig,př.Kosina,př.Lavička a něco jsem získal od př.Hanuše,př.Dvořáka,př.Dvořáčka a př.Nachtigala.Zejména holubi od př.Bláhy,př.Höniga a př.Kosiny byli už tenkrát na velmi dobré úrovni.To už se ale psal rok 1997 a holubi se mi podařilo přivézt s kamarádem Zdeňkem Laštovkou ze speciální výstavy v Kolíně - Štítarech.A že jich bylo!Přivezli jsme cirka 30ks.Tenkrát červení sedlatí patřili mezi nejslabší a nejméně prošlechtěné rázy mezi staváky spolu se stříbřitými.Aspoň dle mého názoru.U chovu jsem zůstal pouhých 5let a pak jsem udělal doposud svou největší botu a s chovem přestal.Do dnes toho velmi lituji!A né jen já!V roce 2003 jsem měl chvilkový zápal pro hanácké a pomořanské voláče.Pro modré pomořany jsem byl dokonce až v Horní Stropnici 40 km za Č.Budějovicema u př.Mikeše.Ovšem tito holubi u nás neměli dlouhého trvání a již v roce 2005 jsem tento chov ukončil s tím že mě tito velcí voláči plně neuspokojují a nenaplňují pocitem radosti z toho co dělám.Láskou a poznáním jsem prahnul zpátky po našem středním voláči,českém stavákovi červeném sedlatém.Nadále u mě přetrvávala slabost pro tuto vyjímečnou barvu.Po krátkém sezení a debatování s kamarádem Zdeňkem Laštovkou a po posvěcení svých snů pro obnovení chovu svou manželkou jsem dospěl k názoru že už mi nic nebrání k návratu do chovatelského kolotoče a tak jsem si pořídil v roce 2009 znova 4 páry těchto krásných holoubků.Tento kráte jsem to ale mněl o poznání snadnější protože právě zde v našem malém ale malebném městečku Mašťov bydlí mnou už zmíněný Zdeněk L. který patří mezi přední chovatele tohoto překrásného plemene a barevného rázu.Tímto se mi otevřela doslova brána ke kíženému návratu.Neměl jsem to daleko a navíc mi vyšel naprosto ve všem vstříc.Získal jsem od něj velmi dobrý chovný materiál pro základ svého nového chovu.Dnes v roce 2011 už jsem se dostal na 11 párů a mám zde holubi od př.Laštovky.př.Tesaře a př.Bendy a své!U holubů obdivuji jejich velikost a překrásný lesk
který je pro českého staváka červeného sedlatého typický.Pravdou je a to podotýkám že né u každého chovatele!Víme o tom své.Je to náročné a chov je přímo nevyzpytatelný.Ale krásný a pro mě osobně přínosný v mém osobním i chovatelském životě.Nevěříte?Vyzkoušejte a uvidíte.Také začínám nově s králíky.Krásným plemenem našeho středního plemene Českým strakáčem modrým.Už kdysi jsem tyto králíky choval ale nějak jsem to nezvládl asi jsem nebyl dostatečně trpělivý či vyzrálí na chov tak krásného a velmi složitého plemene.Je pravdou že tady v našich končinách je to posledních pár let s tímto plemenem na šťíru a tak není
divu že se člověk musí vydat do větších dálek aby něco vůbec získal.Ale důležité je že je ještě kam jezdit pro tohoto krasavce a že lidé vůbec mají zájem cokoli ještě chovat a utvrzovat se v něčem čemu dnešní mládež neklade vůbec žádnou váhu.Jsem rád za ty co vydrželi a dodnes drží a chovají ať holubi,králíky nebo cokoli z čeho má obyčejný milovník zvířat radost,potěšení ale i užitek byť ten je u mě na posledním místě.Není nic hezčího nežli krásně kreslené holoubě nebo králíče a setkávání se s přáteli na různých výstavách a více či méně vrcholných akcích.Myslím si že nás chovatele spojuje né jen chov ale hlavně přátelství které mezi sebou máme a které nás ještě více ztmeluje a zoceluje.Važme si toho a užívejme si tu krásu.Chovatelství!
